Historie přidružených obcí
Hněvětice
Patří k nejstarším osadám na Skutečsku. První písemná zpráva je z roku 1392. V letech 1421 – 1621 byly Hněvětice utrakvistické, po bitvě na Bílé hoře byli utrakvističtí kněží vyhnáni a kolatura přidělena ke Skutči. V roce 1454 patřily Hněvětice k rychtě na Předhradí, později měly rychtu vlastní, k níž patřila Zhoř a rychumburská část Hluboké. Osada trpěla drancováním Švédů, zvláště v roce 1648.
Lažany
Osada Lažany je velmi starobylá. Nalezené pazourkové škrabadlo a jiné archeologické nálezy svědčí o přítomnosti člověka v této oblasti již v době neolitické /2000 let př. n. l./. Lažany jsou připomínány roku 1392 při rychmburském panství. Ležely na Chrudimské stezce, která vedla přes Skuteč východním směrem na zemskou Trstenickou stezku. Roku 1454 patřily k rychtě předhradské.
Lešany
Název obce se vysvětluje tak, že osada ležela „mezi lesy“. Ves se připomíná již v letech 1392 a 1456 při rychmburském panství.
Lhota u Skutče
V roce 1931 měla obec 163 obyvatel, 34 domů, 2 mlýny a obecní knihovnu.
Přibylov
Původně se pahorku říkalo Stračín a snad zde dříve bylo popraviště, pozdější název Přibylov zřejmě souvisí s tím, že ke Skutči „přibyly“ domky nově vznikající zástavby. Kolem roku 1807 zde byly otevřeny opukové lomy a práci v nich našla řada zedníků a nádeníků. Ti zde lámali kámen a aby nemuseli daleko docházet do práce, stavěli si tu postupně domky - zpočátku dřevěné, později kamenné. Největší rozmach lomů nastal v letech 1870 – 1910.
Radčice
Obec Radčice vznikla patrně v 11. - 12. století podél potoka Žejbra a patřila ke skutečské rychtě. K roku 1880 jsou připomínány velké povodně a v témže roce byla na návsi postavena kaplička se zvoničkou.
Skutíčko
Skutíčko bylo vždy zemědělskou obcí, část obyvatel se živila také prací v lomech a ženy ručním vyšíváním. V blízkosti obce se dříve nacházelo uhlí, jeho těžba však nebyla nikdy zahájena, protože uhelná zásoba nebyla dostatečně vydatná.
Štěpánov
Ojedinělé nálezy kamenných mlatů, opracovaných šipek a pazourku ve štěrku nedalekého svatoanenského potoka pocházejí z mladšího neolitu /cca 4500 – 4000 př.n.l./ a ukazují, že krajina zde nebyla v dávnověku nijak osídlena a člověk sem přicházel většinou za surovinou a lovnou zvěří. Nejstarší doklady osídlení jsou z 12. století - objev kostrového hrobu v blízkosti obce se záušnicí s dvěma esovitými konci.
Ustálený název obce pochází z doby křesťanské. Na vrchu stála podle pověsti tvrz rytíře Štěpána ze Štepánova již ve 13. století. Přípona –ov zněla původně –ův /óv/ a byl jí označen Štěpánův dvorec nebo jiný majetek.
Štěpánov byl od počátku obcí ryze zemědělskou. Krásné stráně v okolí Štěpánova byly v dobách Karla IV. dokonce osázené vinnou révou. Dnes z této doby zůstal pouze název „Na vinicích“.
Zbožnov
Zbožnov patří k nejstarším osadám na Skutečsku. Jeho název poukazuje na pohanskou svatyni, božiště. Vznikl patrně v 10. století, kdy měl podle pověsti hrad na Humperkách nad Skutčí vlastnit kníže Slavník, otec sv. Vojtěcha. V roce 1392 je „Zbeznow“ v seznamu rychmburského panství, roku 1454 je zde připomínána rychta.
Zhoř
K osadě Zhoř se nedochovalo příliš mnoho informací z její historie. Název obce označuje místo, kde se pálilo, vypalovalo při kolonizaci. Písemně se připomíná k roku 1392.
Žďárec u Skutče
Název obce pochází z doby kolonizační (žďáření, vypalování lesa). Osada je připomínána k roku 1392 při skutečské rychtě. Ve Žďárci se roku 1722 narodil Jakub Tomášek, otec hudebního skladatele V. J. Tomáška.
Nedaleký les Hesiny připomíná také zaniklou ves stejného jména, která byla uvedena ještě v seznamu obcí z roku 1784 (čp. 12, 13 – 2 rodiny). K roku 1831 již Hesiny uváděny nejsou.
1
