Památková rezervace Betlém zpřístupnila novou expozici - pilníkářskou dílnu

Datum vydání: 3. 6. 2016

Soubor lidových staveb Vysočina otevřel v pátek 6. května další řemeslnou dílnu v památkové rezervaci Betlém Hlinsko. Tentokráte se budou moci obyvatelé Hlinska i návštěvníci seznámit s tradičním pilníkářským řemeslem, které mělo na Hlinecku a Svratecku dlouhou a bohatou historii. Základem výrobní části expozice, která je umístěna v domku čp. 318, se stala Otavova dílna z Českých Křižánek. Podle ní byla k původnímu domku na Betlémě přistavěna přízemní zděná dílna. Díky vstřícnosti manželů Otavových byla část vybavení získána již v 80. letech 20. století.

Pilníkářská dílna na Betlémě je časově situována do první třetiny 20. století, kdy sice ještě převládalo ruční sekání pilníků a rašplí, ale zároveň již nastupovala modernější a rychlejší strojová výroba. Návštěvníci budou mít příležitost poznat dlouhý a složitý proces výroby pilníku – od vykování základního tvaru přes žíhání, broušení, sekání pilníkového a rašplového výseku, kalení, čištění, konzervaci až po zabalení hotových výrobků.

Pilníkářské řemeslo se na Hlinecku a Svratecku utvářelo již od počátku 19. století, první nám známý pilníkář se objevil v Krouně v roce 1814 a brzy jej na Hlinecku následovali další. Koncem 19. století se počet pilníkářských živností významně rozrostl také na Svratecku, především v Křižánkách. Podstatnou změnu přineslo založení filiálky v České Cikánce a zejména založení firmy Josef Tlustý a Jindřich Lὄwy v Hlinsku, zaměstnávající až 90 dělníků – pilníkářů.

Toto centrum nabylo na významu i díky významnému exportu do všech částí tehdejšího Rakouska-Uherska. Částečný útlum nastal po roce 1912, k oživení došlo se vznikem Československa. Svůj největší rozkvět prožívalo zdejší pilníkářství za první republiky, a to jak strojní, tak živnostenská i domácká výroba. Německá okupace však znamenala počátek konce pro řadu živností a domáckých výrobců, který byl završen komunistickým režimem počátkem 50. let.

Posledním domáckým pilníkářem, který sekal ručně rašple pro pilnikárnu v Hlinsku, zůstal až do roku 1985 Josef Vítek z Křižánek. Po válce pokračovala tovární výroba v hlinecké pilníkárně pod hlavičkou akciové společnosti AJAX, koncem padesátých let se firma začlenila do národního podniku TONA. Činnost hlinecké pilníkárny byla ukončena po roce 2000.

Dnes se s pilníkářským řemeslem již běžně nesetkáme. Jedním z mála, kdo ruční sekání pilníků a rašplí stále udržuje, je pan Drahomír Smejkal z Jihlavy. Za svoji dovednost získal titul Nositel tradice lidových řemesel. Strojní výrobě pilníků se v Čechách věnuje již pouze jediná firma, založena v roce 1921 v Jihlavě. Od 40. let nese ve svém názvu původní logo AJAX, dnes AJAX PILNÍKY Jihlava. Posledním žijícím vyučeným pilníkářským mistrem, později vývojovým pracovníkem a také ředitelem několika pilníkářských firem, je třiadevadesátiletý pan Jaroslav Teplý z Křižánek, nyní žijící v Novém Městě na Moravě.

Magda Křivanová

Objekty

• Muzeum v přírodě Vysočina - Hlinsko-Betlém